Kryptoměny: EU připravuje přísnější AML regulaci

Evropská komise připravila několik rozsáhlých návrhů právních předpisů, které se týkají AML/CFT povinností, a významnou měrou dopadají také na osoby poskytující služby související s virtuálními aktivy (kryptoaktivy, včetně kryptoměn). Většina nových norem bude mít formu nařízení, a bude tedy přímo závazná pro fyzické a právnické osoby vykonávající činnost v členských státech.

Dojde k zavedení povinnosti uvádět spolu s převodem virtuálních aktiv (kryptoaktiv) určité povinné doprovodné informace o převodci a příjemci.

Jedním ze zmíněných nařízení dojde k zavedení povinnosti uvádět spolu s převodem virtuálních aktiv (kryptoaktiv) určité povinné doprovodné informace o převodci a příjemci těchto aktiv. Tato nová povinnost dopadne na poskytovatele služby převodu kryptoaktiv.  Nařízení nemá zatím odloženou účinnost a přímo závazným by se mělo stát 20. dnem po zveřejnění v Úředním věstníku EU.  

Nařízení se má vztahovat na veškeré převody kryptoaktiv (včetně tzv. stablecoins), které probíhají alespoň zčásti elektronickou formou prostřednictvím poskytovatele služeb souvisjících s virtuálními aktivy (kryptoaktivy), a to včetně převodů mezi různými účty / peněženkami téhož majitele v rámci jednoho poskytovatele služby.

Členské státy budou moci udělit výjimku pro převod kryptoaktiv o hodnotě max. 1 000 EUR, pokud půjde o jednorázové platby za zboží nebo služby, zprostředkovatel převodu bude povinnou osobou podle AML předpisů a bude schopen identifikovat účastníky transakce.

Za kryptoaktiva nemají být pro účely nařízení považovány bezhotovostní a elektronické peníze, finanční nástroje, vklady, strukturované vklady a sekuritizace vymezené směrnicemi EU.

Zprostředkovatel převodu (poskytovatel služby) na straně převodce kryptoaktiv bude povinen připojit k transakci, jejíž celková hodnota převýší 1 000 EUR, informace obsahující jméno / název převodce i příjemce, číslo účtu převodce i příjemce (pokud existuje), a také adresu a identifikační číslo nebo datum a místo narození převodce. Před provedením transakce bude poskytovatel služby povinen ověřit si správnost těchto doprovodných informací ze spolehlivého nezávislého zdroje (s výjimkou případů, kdy proběhla kontrola a identifikace převodce v souladu s AML předpisy). Pokud převod kryptoaktiv neprobíhá mezi účty, ale např. mezi peněženkami v prostředí DLT (distributed ledger technology), bude zprostředkovatel převodu povinen uložit v síti informace, které umožní identifikovat konkrétní transakci a adresy jejích účastníků. Pro jednotlivé transakce do max. hodnoty 1 000 EUR se uplatní zjednodušený postup (uvádí se pouze jména a čísla účtů účastníků transakce nebo potvrzení o dohledatelnosti transakce v DLT; ověření údajů z nezávislého zdroje se provádí jen ve stanovených případech zvýšeného rizika).

Zprostředkovatel převodu na straně příjemce bude povinen provádět kontrolu úplnosti poskytnutých doprovodných informací k transakci a ověřovat z nezávislého zdroje správnost poskytnutých informací o příjemci (s výjimkou případů, kdy proběhla kontrola a identifikace příjemce v souladu s AML předpisy). Pro jednotlivé transakce do hodnoty max. 1 000 EUR se opět uplatní zjednodušený postup. Zprostředkovatel převodu na straně příjemce bude povinen vyžadovat poskytnutí správných a úplných informací o transakci, jinak je při opakovaném zjištění nedostatků povinen transakci neprovést a kryptoaktiva vrátit na účet / peněženku, ze které přišly, případně je zadržet a podat oznámení o podezřelém obchodu příslušnému státnímu orgánu (v ČR tedy FAÚ).

Zprostředkovatelé převodu budou povinni uchovávat doprovodné informace o transakci nejméně po nařízením stanovenou dobu (zatím je navrhováno 5 let).

Za porušování povinností stanovených nařízením budou hrozit poměrně citelné sankce, které mohou postihovat i management a další fyzické osoby, které odpovídají u poskytovatelů služeb spojených s virtuálními aktivy za dodržování povinností stanovených nařízením. Horní hranice základní sazby pokuty má odpovídat nejméně částce 1 000 000 EUR nebo dvojnásobku prospěchu získaného porušením povinností (podle toho, která částka bude vyšší).

Od 1. ledna 2023 má být nařízením zřízen centrální evropský úřad pro oblast AML/CFT (Authority for Anti-Money Laundering and Countering the Financing of Terrorism – AMLA)

S účinností od 1. ledna 2023 má být nařízením zřízen centrální evropský úřad pro oblast AML/CFT (Authority for Anti-Money Laundering and Countering the Financing of Terrorism – AMLA), který začne vykonávat svou působnost od 1. ledna 2024. AMLA má být oprávněna vykonávat kontrolní pravomoci v oblasti AML/CFT opatření vůči vybraným rizikovým úvěrovým a finančním institucím, které vykonávají činnost ve více členských státech EU, resp. koordinovat kontrolní činnost u ostatních úvěrových a finančních institucí působících v několika členských státech, případně uplatnit vůči nim přímou kontrolní pravomoc v případě zásadního selhání kontrolního orgánu členského státu. AMLA by měla také působit jako metodický a dohledový orgán vůči příslušným kontrolním institucím členských států (v ČR FAÚ, ČNB, profesní komory), zajištovat soulad jejich postupů s právem EU, shromažďovat a analyzovat data shromážděná od těchto institucí, vyhodnocovat potencionální rizika „praní peněz“ spojená s určitými činnostmi nebo osobami, případně i vydávat metodické pokyny a doporučení adresované povinným osobám. Rozhodnutí AMLA o uložení sankce povinné osobě by mělo být přezkoumatelné Soudním dvorem EU.

Nová směrnice a nařízení proti "praní peněz" a financování terorismu

Součástí AML balíčku právních předpisů je dále ještě směrnice o opatřeních, které mají přijmout členské státy za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu. Směrnice nemá přímou závaznost a její obsah bude muset být členskými státy zapracován do jejich právních předpisů. Směrnice upravuje především postupy týkající se:

•   opatření k zamezení „praní peněz“ v rizikových oborech činnosti na národní úrovni;

•   postupy k identifikaci možných rizik „praní peněz“ na národní úrovni;  

• zřízení a přístup příslušných orgánů členských států k informacím z národních rejstříků skutečných majitelů, registru bankovních účtů a bezpečnostních schránek (tyto rejstříky všech členských států budou centrálně propojeny) a do katastru nemovitostí;     

• pravidla spolupráce mezi orgány s působností v oblasti AML/CFT a jinými orgány;

• základní parametry sankcí, které budou ukládány za porušování AML/CFT povinností povinnými osobami (sankce mohou postihovat i management a další fyzické osoby, které zodpovídají u povinné osoby za plnění těchto povinností).

Směrnice se odkazuje také na nové nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu. Nařízení vymezuje především okruh osob povinných plnit AML/CFT povinnosti a konkretizuje jejich práva a povinnosti (obdobně, jak to nyní provádí zákon č. 253/2008 Sb.).

Jednou z novinek je navrhovaná povinnost zapisovat do evidence skutečných majitelů i pověřeného akcionáře / společníka nebo osobu pověřenou výkonem funkce statutárního orgánu (nominee shareholder / director). Nařízení se také podrobněji zabývá určením skutečného majitele právnické osoby a svěřenského fondu.

Na poskytovatele služeb skupinového financování (crowdfunding), na které se vztahuje nařízení č. 2020/1503, nemá nové AML nařízení a směrnice dopadat, nejde však o nepřekročitelnou výjimku.

Nařízení z okruhu povinných osob výslovně vylučuje ty poskytovatele služeb skupinového financování (crowdfunding), na které se vztahuje nařízení č. 2020/1503 (účinné od 10. listopadu 2021), směrnice však dovoluje členským státům okruh povinných osob rozšířit i o tyto či jiné dosud nepovinné osoby z určitého oboru na základě národního hodnocení rizik.  

Nové nařízení o trzích s kryptoaktivy (tzv. nařízení MiCa – Markets in Crypto-assets Regulation)

Za pozornost stojí, že pokud jde o definici „virtuálních aktiv“ neboli „kryptoaktiv“ a „služby související s kryptoaktivy“, AML nařízení i směrnice upouští od vlastního vymezení těchto pojmů a odkazují se na další připravovanou normu, a to na nařízení o trzích s kryptoaktivy (tzv. nařízení MiCa – Markets in Crypto-assets Regulation). Toto nařízení obsahuje podstatně podrobnější a širší definici kryptoaktiv a služeb s nimi souvisejících než dosud platné AML předpisy. Vedle toho zavádí pro poskytovatele určitých služeb spojených s kryptoaktivy (včetně určitého typu poradenství) povinnost získat povolení k této činnosti a povinnou registraci. Rovněž k nabývání a pozbývání významných podílů v poskytovatelích těchto služeb by se měl vyjadřovat stát. V neposlední řadě pak nařízení omezuje nabízení kryptoaktiv veřejnosti, přičemž od vydavatelů vyžaduje splnění poměrně přísných podmínek, včetně příslušného povolení v některých případech.

Nová pravidla mohou začít platit brzo, je třeba se na ně připravit

Není-li uvedeno jinak, pak výše zmíněné legislativní návrhy zatím neprošly prvním čtením v Evropském parlamentu a u většiny z nich je navrhována odložená účinnost (resp. povinnost zavedení) o dobu 3 let od zveřejnění v Úředním věstníku EU (které lze očekávat pravděpodobně až v roce 2022). Nová nařízení by tedy mohla začít závazně platit pro všechny dotčené osoby zřejmě až během roku 2025. Výjimkou je nařízení o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a kryptoaktiv, které by mělo nabýt účinnosti 20. dnem po zveřejnění v Úředním věstníku. Účinnost nařízení MiCa by měla být odložena pouze o 18 měsíců, ale ustanovení týkající se vydávání a nabízení tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů (stablecoins) veřejnosti a obchodování s nimi na „krytoburze“ by měla být účinná již od zveřejnění nařízení v Úředním věstníku EU. Účinnost většiny ustanovení nařízení zřizujícího AMLA je stanovena na 1. ledna 2024. Nařízení 2020/1503 se stane účinným dnem 10. listopadu 2021.

Mgr. Hana Erbsová